Šel jsem dneska s matkou na vyšetření do nemocnice na Homolce. Ačkoliv je nemocnice vzdušnou čarou blíž k mému domovu, cesta byla kostrbatá, i s několika přestupy MHD nám ta cesta trvala hodinu. Kartotékou jsme lehce propluli, vytvoření osobní karty trvalo jen pár minut. Překvapilo mě, jak je nemocnice pokroková. Vytiskla štítek s máminy údaji a čárovým kódem a nalepila na kartu, takže stačí pouhá čtečka a data jsou rychle načtená. Dobře vymyšlené barevné vodící linky na zemi nás dovedli ke správnému výtahu. Sestoupili jsme o pár pater níž, nemocnice vypadá dobře vybaveně, Centrum plícní endoskopie jsme našli hned. Překvapila mě malá čekárna, každý měl doprovod, tak jsem tam jen postával. Po 20minutách čekání jsme byli na řadě, zeptal jsem se doktora, jestli můžu spolu s mámou, dovolil mi. Tady nastal problém, doktoři měli roušky, slyšet jen podle hlasu bylo těžké. Musel jsem se ptát několikrát, doktor zvyšoval hlas, ale nakonec jsme to zvládli. Matka byla ráda, že jsem byl s ní, domluva s doktory v rouškách by byla pro ní těžká věc. Bylo to zvláštní dívat se na televizi, kde byl obraz matčiny plícní dutiny. Zavádělo se dovnitř postupně několik katetrů, 4x se tam stříkal roztok, který se pak zase zpětně vytahoval. Další dva doktoři se dívali na notebooku, jeden z nich to natáčel na kameru. Celé to vyšetření trvalo docela dlouho, dle odhadu přes 15 min. Nakonec jsme dostali předběžný výsledek, ve kterém se píše, že nebyly nalezeny žádné známky tumoru a byly tam 4 barevné fotky vnitřní dutiny. Konečný výsledek dozvíme až za 14 dní, kdy bude znám stěr. Snad to bude nakonec dobré.