Rallye Šumava 2009

Omlouvám se všem, kterým jsem slíbil vystavit tento příspěvek do pondělního večera, ale je toho opravdu hodně.

Opět jsme se s kámošem po roce zavítali do krásných šumavských luhů a hájů shlédnout populární Rallye Šumavu.

Den první - liják s větrem
Už páteční předpověď počasí nevěštila nic dobrého, déšť a studený vítr, to není zrovna dvojka k pohledání. Cestou z Prahy jen pršelo, mraky nepropustily ani paprsek sluníčka. Dorazili jsme do Klatov příliš brzy, tak jsme si dali oběd, svíčková byla celkem dobrá, ale i tak bylo až přespříliš času do začátku první erzety.


Říkali jsme si, že by déšť mohl odradit pár lidí, ale opak se stal pravdou. Když jsme se dostali do divácké zóny, postávalo tam už tam dost lidí. Být tam o půl hodiny dříve, vybrali bychom si lepší místo. Foukal silný západní vítr a spolu s deštěm vytvářely příšernou kombinaci. Deštník, který jsem pak musel při závodě odložit kvůli bránění výhledu, a ani "nepromokavá" bunda nezabránila, abych totálně nezmoknul. Celou dobu mi byla zima, prostě tričko, manšestrová bunda a jakoby pláštěnka mi nestačila, chvílemi jsme se třásl jak ratlík a cvakal zuby.
Závod probíhal bez problému, pár jezdců srazilo barel s popršenou vodou, oproti normálu organizátoři obrátili pořadí soudobých aut, takže nechali stát diváky v tom dešti a větru, aby se dočkali těch nejlepších jezdců až nakonec. To jsem proklínal pořadatele o sto šest. Vrtulník Mediasportu to s natáčením závodu až příliš přehnal, za což dostal od řad diváků "fakáče" a náznak "sestřelení" pomocí deštníku.


Po závodě jsme se těšili domů do tepla, naneštěstí to mělo další dohru. Dozvěděli jsme smskou nemilou zprávu, kotel se jim rozbil. Byli jsme celí prokřehlí a ani topení v autě nás moc nezahřálo. Po večeři jsem radši zalezl pod peřinu a zahříval sám sebe, na pivo jsme neměli ani náladu.

+ nic mě nenapadá, snad jen rallye po roce

- počasí, počasí a ještě jednou to blbé počasí
- vrtulník mediasportu
- obrácené pořadí aut

Den druhý - bonbónek na závěr se šťastným koncem
Poprvé jsme se rozhodli jet na nějakou vimperskou erzetu, vybrali jsme si č. 2/6/8 Zálesí - Drážov, která se jela hned natřikrát. Jako místo na koukání jsme si vybrali "kosu" mezi Lhotou a Vískou. Po pátku jsem se radši pořádně oblékl, vzal jsem si k páteční sestavě ještě svetr s kapucí a už mi nebyla zima.

kosa - zatáčka připomínající secí nářadí

Na místě to trošku foukalo, sem tam svitlo sluníčko, ale při šlapání pastvinou nahoru jsme měli boty mokré a studené, půda byla naprosto podmáčená. Překvapil nás organizační vrtulník, který málem přistál na naší pastvině, ale nakonec si to rozmyslel, jenže už byl tak dole, že nás pěkně provětral vichrem. Úsek byl dobrý, pár jezdců překvapila kosa, jeden z historiků dokonce sjel do příkopu. Několik fandů pak pomohlo dostat auto zpět na silnici. Pár řidičů to se smykem moc přehnalo až málem líbali předkem auta o strom ve vnitřní zatáčce, na které postávalo na svahu pár fandů. Ještě větší blázni byli fotografové, kteří stáli na vynášející se zatáčce, jednou je to málem smetlo. Pro dobrou fotografii udělá fotograf cokoliv :), holt riziko koníčku.
Na třetí závěrečnou erzetu jsme se rozhodli jít o pár set metrů nahoru na jeden horizont na doporučení jednoho z jezdců a udělali jsme to dobře.
Sluníčko na vršku hřálo o sto šest, kámoš dostal malou pecku od ohraničeného plotu pro dobytek a čekali jsme na naši poslední erzetu.


Teď se podívejte na následující fotku a tipněte si, co se následně stalo. V tu chvíli jsem opravdu litoval, že nemám pořádný foťák.


Při dopadu na krajnici dostalo auto smyk, jen tak tak minulo ten sloup s betonovou patkou a pokácelo strom na protější silnici. Auto bylo totálně na odpis a jen zázrakem se řidiči a navigátorovi nic nestalo.


Hned několik lidí jim vyrazilo na pomoc, my jsme zůstali na místě s dalšími lidmi a vlezli jsme do silnice a pokoušeli jsme máváním zastavit přijíždějící závodníky. Měl jsem pocit, že někteří to prostě ignorovali. Jakmile se situace uklidnila, dorazil druhý pořadatel, který se vrátil z místa havárie. Řekl nám, že to dopadlo hodně dobře, tak jsme se vyrazili na místo nehody. Řidič byl trošku otřesený a šlukoval cigaretu o sto šest, na navigátora to dolehlo později.


Přijela sanitka, která za chvíli pak odjela, když se zjistilo, že nikdo nepotřebuje ošetření. Dále přijelo bezpečnostní auto, chtěli odsunout auto, aby neblokovalo příjezd dalších aut, ale odtah pomocí lana vůbec nepomohl, několikrát se přetrhl. Pak se ozval chlap, že to auto ručně odsuneme, kámoš přiložil ruku k dílu a spolu s chlapy odsunul auto souběžně k silnici.


Myslím, že fotky řeknou všechno. Ani mi nevadilo, že tou havárií byla zrušena erzeta, chvíli jsme tam postávali, fotili a přemýšleli, jak se vůbec jezdci dostali z auta.

Doplněno video ukazující havárii


Perfektní fotky ukazující sled události uvidíte tady. Fotil to fotograf, který stál na nebezpečném místě (je na mém fotografii vpravo). Dokonce mu pořadatel domlouval, aby si našel jiné místo, ale měl akreditaci, takže to bylo na jeho vlastní riziko.
Perlička: Řidič havarovaného auta požádal na netu fotografa o zaslání fotek do jeho archivu. :)
Na pivečko tentokrát nálada byla.

+ počasí ke konci
+ strhující závěr pro diváka (k rallye to prostě bohužel patří)
+ žádná újma na životech

- daň za to je totálně zničené auto
- díky páteční dešti se pastvina v dolní části změnila v podmáčenou půdu

Den třetí - ach to "mlíko"
Když jsme se v sobotu večer vraceli z Vimperka domů, rozhodli jsme se, že se mrkneme na zítřejší erzetu č. 11/14 Kdyně - Zdeslav, jak to tam pořadatelé vytyčili. Moc nás tentokrát nepotěšili, mlíko bylo bohužel natažené dál od silnice.

mlíko- za komunistů se vymezoval ohraničený prostor pro diváky pomocí pásky z mléka (pamětníci si pamatují mléko v sáčcích v modré bedně, ve které někdy plavalo mléko z protrženého sáčku), protože nebyly jiné pásky

Ráno nás přivítala pořádná mlha, moc se mi nechtělo vstávat, takže jsme na erzetu dorazili pozdě, dobrá místa už byla obsazená. Zase nad námi kroužil vrtulník, jakoby chtěl vírem odehnat mlhu. Vyfotil jsem pár fotek, místní a pár šikovných závodníků hezky projelo smykem zatáčku. Na 14. závod jsme opět přišli pozdě, pár veteránů nám ujelo, ale těšili jsme na soudobá auta. Když jsem šel o přestávce ke krajnici, abych trošku upravil prostředí pro fotografování (překážely mi tam výhonky), přišli ke mně dva pořadatelé a jeden z nich se mi ptal, jestli mám vůbec akreditaci, protože na tom místě nesmím být.


Řekl mi, že mám stát až za druhým stromem od silnice, ale když začaly závody, tak o pár metrů dále ode mě stála rodina s dítětem přímo u příkopu, stačilo jen neopatrně sjet a neštěstí by bylo dokonáno. Druhý pořadatel, který postával kousek dál, o tom věděl, ale bohužel nezasáhl.

+ počasí

+/- pořadatelská služba

- mlíko dál od silnice

Byl to opravdu výborný víkend a divím se, že jsme dokázali jen tak stát na místě pár hodin a čekat na závodníky :) Jen by to chtělo koupit nějaký pořádný foťák (nemáte někdo tip na starší poloprofi digi zrcadlovku?), ale to už říkám už pár let.